Strašně rád jím, ale vařit neumím

Petr Vydra vystudoval dramaturgii a přes 20 let vystupuje jako klubový komik. Publikuje povídky, fejetony i reportáže. Vydal knihy Hlas a jiné povídky a Muž v karanténě. Jeho profese stand-up komika je pekelně těžká. Stojí před plným hledištěm a čeká, jak obecenstvo na jeho výstup zareaguje...

Máte před vystoupením trému?
Trému občas nebo většinou trochu mám, ale spíš se bojím, když ji nemám, protože jak už vystupuju dlouho, a když nejsou omezení tak často, tak mám obavy, abych se dost připravil a dost si uvědomil, o jakou příležitost se jedná, že musím bavit lidi a komunikovat s nimi. Tréma mě právě mobilizuje.

A nějaký rituál než jdete na scénu...
Občas jsem dělával fotbalistu Pavla Nedvěda, jehož jsem byl fanouškem. Taky jsem poklekal na jedno koleno. Ale už na to zapomínám. A jdu do akce rovnou.

Nedávno jste natáčel TV pořad Máme rádi Česko. Jaké to bylo, bavilo vás to?
Bavilo, protože se natáčení zbytečně nezastavuje a tím pádem je spontánní a skoro naživo. Byl jsem tam s Tomášem Měcháčkem, se kterým jsem hodněkrát vystupoval, znám ho asi 25 let a s Tomášem Jeřábkem, kolegou z Comedy Clubu. Takže jsem si připadal mezi svými. Vojtu Kotka taky znám z natáčení. Bylo to fajn.

Když se vám povede stand-up, dáte si nějakou odměnu?
To je největší odměna sama o sobě, když všechno klapne, největší blaho. Není proč se odměňovat.

A který se vám teda povedl?
Mám docela oblíbený ten, kde vysvětluju, proč vlastně Titanic není romantický film, pak ale dojdu k tomu, že vlastně je... A taky výstup, kde vyprávím o orgasmu a tom, jak čekáme dítě. Orgasmus tam je spíš na úrovni obecné přednášky a to čekání dítěte je osobnější, biografičtější.

Jste tak vtipný taky doma?
Kdybych byl, tak by to bylo velice trapný říct, protože by to vypadalo jako chlubení, ale mám to štěstí, že nejsem, takže řeknu pravdu. Doma si často, a v praktických věcech vůbec, sedím na vedení, takže to moc legrace nebývá, nebo je to spíš taková legrace ze mě. Navíc mám dcery, takže doma je takové to speciální srozumění, jedna vlna, na které jsou s manželkou. Mají ze mě spíš dobromyslnou legraci, kterou jsem původně jako legraci nemyslel...

Co vás baví kromě vystupování a psaní?
Rád jím, čtu si, sleduju filmy, chodím do přírody, protože uprostřed ní bydlím a baví mě život v našem venkovském společenství.

A umíte vařit?
Praktikuji zjednodušené kuchtění, udělám špagety, něco do nich hodím a vím, že mi to bude chutnat. Pokud vařím někomu, tak už si dcery všimly mého specifika a taky to okomentovaly: "Tati, ty nevaříš, ale ohříváš." A měly pravdu, mám od manželky nachystaná hotová jídla, ne polotovary, ale plnotovary a ty jen ohřeju. I rýži mám hotovou a nachystanou. Ale vážně strašně rád jím a hrozně mi chutná.

Co třeba?
Rád objevuju a ochutnávám všechno možné. Miluju třeba bramborový salát, je to pro mě hlavní jídlo a řízek příloha. A někdy večer, když je u nás taková jakoby samoobsluha, kdy si každý vezme z lednice, co chce, tak mám takovou tu tradiční rodičovskou roli dojídače.